pondělí 27. srpna 2012

Life's a Bitch and the you die. Oh, really?

Jsem vytočená, naštvaná a ublížená. Vzteklá a zoufalá.

10 dní do státnic a já neumím nic. Pamatuju si trochu toho, jak to bylo s Abrahámem a Sárou a s Lotem a jeho incestníma mrchama dcerama. Neleze mi to do hlavy.

Porušila jsem aspoň dva zákony a rozbila si obě kolena. Marcel se tomu hořce smál a já hořce pláču a stydím se pokaždé, když si slupuju mokvající strupy.

Už se nesměju ani memům na 9gagu, protože mě u toho nachytali v práci a pohrozili: ještě jednou - A! A druhej den jsem pro změnu zaspala do práce. Rovnou jsem se zeptala, jestli si mám sbalit věci. Vedoucí řekl "co blbneš?", vedoucí řekla "měla jsem sto chutí ti říct, že jo". Brzký konec trojnásobného zaměstnance měsíce?

Popřála jsem mamince k svátku a ona mi řekla, že mi stejně jako studentovi přispívat nebude. Ptám se vás, sociálko a morálko, jak se píše trestní oznámení na rodiče pro neplacení dvou tisíc výživného?

Před třema měsícema jsem vyhrála kontaktní čočky a iPad, jenže technici z podpory se furt vymlouvají, že neví kdy a kde to předat, takže si s mírným zánětem levé spojivky živořím u noteboočku a představa, že můj křivolaký ošklivý genetický profil bude aspoň chvíli krásný a arogantní jako mac spratek, jak bude moje malá dlaň svírat půl centimentru tenkou hovadinu, po které se matlá mastným prstem, se rozplývá s dalším hlenem, co mi kape z levé spojivky. "Ne, my máme dovolenou, takže až v září", řekli výherkyni z května.

Za měsíc máte státnice a my vám dáme 205 pracovních hodin, slečno. Přesčasy proplatíme. Rozhodla jsem se dopomoct si malým dopingem. Nepřišel. Nepřijde. Deset dní. Tik tak. Jídlo chutná jako polystyrén a houba na nádobí nacucaná odstátou vodou. Někde tu furt sídlí kámošky odctomilky. Sladím si kafe! Jdu si lehnout a v hlavě gilgul, olam tikum, Maimonidej, Chasidej Aškenaz, Haskala - a co je kurva halacha, ajo a agada a TNK, 727-699 Chizkijáš, 622 Jošijáš, supr. A to jsme, prosím, u Judaismu. Nehledě na to, že kolem chasidismu se každej jmenuje Chasid a kolem zbytku Moše. Dneska začnu s islámem. To se to pomele. A na do čtvrtka nechť zvládnu celé křesťanstvo. Prosím, ať si vytáhnu Tudorovce. O kozách Anny Boleynové bych mohla vyzpívávat až do vysokého cé. A ztroskotám u současné sociální antropologie.

Státnicové kalhoty jsou mi těsné. Asi jsem přibrala tři kila. Chci dopnout ty zlaté šaty, co jsem našla u popelnice. Nedopnu je PŘES PRSA. Bývalý mi kvůli nim píše sprosťačiny a mně je ze sebe pak na nic. Den po státnicích mám nástup na měsíční členství do BigOneFittnessClub. Ne kvůli tomu, že je tam klid, čisto a posh. Ale proto, že až po hodině doběhnu, zalezu si na dvě hodiny do wellness zóny a pak krásně usnu i bez dvou lexaurinů, hypnogenu a sklenky chardonnay.

Já se od každýho něco naučím, slibuju. Budu se učit natajno v práci. Budu se dívat jen na dva díly Nip/Tuck denně - u jídla (které je jedno) a před spaním (než zaberou psychofarmaka).

Prosímvás, už mi ten titul dejte, nebo já skočím z pátýho patra z okna a nekoupím si xboxy a nikam se nepřestěhuju a to bude konec, tádýdádýdá.


A po religionistice se seberu a půjdu na diplomovaného farmaceutického asistenta.
                                                                Radka Vítková, v Brně dne 27.8. 2012

 


Žádné komentáře:

Okomentovat