středa 29. září 2010

Vážnější nota týhle symfonie

Ale teď vážně. Proč se pipinky fotí jako pipinky? Proč vypadají všechny holčiny v určitým věku téměř stejně?
Asi chápu, že ta děvčica, která s tím kačeřím rypákem přišla první, se zdála ostatním originální a roztomilá.
A taky chápu, že když bylo takových holek pár, pořád to bylo zajímavé.
Ale co vede pipiny k tomu, aby všechny vypadaly stejně? Copak je lákavé v ničem nevynikat?

Slyšela jsem už spoustu argumentů. O ovcovitosti, o tom, jak lidé potřebují zapadat do stáda. Všem těmhle věcem rozumím, ale stejně tak je všechny nechápu. Nejde jenom o fotky na netu typu kačer. Jde o styl, o muziku, oblíkání. Denodenně potkávám na ulici hejnující se stejně vypadající (sle)pičky. Promiňte, já bych nechtěla vypadat úplně stejně jako někdo jiný.

Nechci být zaměnitelná!

Nintendokórová nosí růžovou - já ji nesnáším.
Pammahone má spoustu metalovejch hader - ty já nemám. Stejně tak jako těžký boty a paruky.
Já zase někdy úplně kašlu na konvence městského oblékání a hodim na sebe outfit outdoorové bohyně.
Přesto se spolu bavíme. Možná právě proto. Nikdo si nás nesplete.

Výkřik do tmy, nebo taky filosofující blábol se tomu říká. Ale nemůžu si pomoct. Tohle mi totiž hlava nebere.

úterý 28. září 2010

Nadešel čas

... a pipiny se představují. Vím, že většina z vás při čtení každého článku nedočkavě žmoulá myš v ruce, div z ní nevymáčkne mladé, a přemýšlí, jestli tu budeme jenom kecat, nebo se taky někdy ukážeme.

Nu, už je to tady. Jako správné pipiny se fotíme zásadně ve špatném světle, špatným foťákem a ve špatném prostředí. Tak si to užijte. Časem toho bude víc.

Královna Bitche v sexy póze a sexy outfitu. Tričínko se špatně rozepíná, kam se hrabe pro mnohé muže nepřekonatelná zákeřnost podprsenky. Králova Bitche je milá, přítulná a hravá, ale při neopatrném zacházení může způsobit pěkné šrámy.


Toto je Pammahone. Dneska blonďatá, zítra černovlasá, jindy zrzavá, dlouhé a krátké vlasy, prostě tak, jak to který den chcete. její variablita umožňuje neustálá překvapení a zaručuje, že ani jeden den s ní nebude nudný. Ale pozor, pro klidné a nepříliš dobrodružné povahy dávkovat jen v přesně odměřených kapkách.












Tato fotka se vymyká pipinovskému pravidlu. Je kvalitní, focená na kvalitní přístroj. Inu, stál za ním muž. Dívka na pornobotách je Nintendokórová Princezna, která si nechává štekly olizovat od Královny Bitche. Princezna je křehké a něžné stvoření, které je ale schopné kdykoli nakopat svět do koulí. Zacházejte opatrně, nejlépe v rukavicích, a čichejte podle chemických pravidel. Jinak se může stát, že vás nadobro omámí.

čtvrtek 23. září 2010

V pokleku /true story/

Na co myslíte při sexu? A na co těsně po něm? Myslím, že většině z nás klidně chvilku po téhle zábavě zaletí myšlenky úplně doprdele. Nevím, jak to mají ostatní holky, ale u mně to tak funguje. Jenom to nedávám najevo. Teda, neříkám že se nudím a myslím na cokoliv jiného než svého skvělého muže. Jen se prostě stane že se narovnám a všimnu si, že bych už se měla ostříhat. Nebo tak něco. No a muži? U těch je to jasné. V okamžiku kdy je po všem jsou unavení, ale sex pro ně skončil. Náhle jsou přepnutí do jiného módu. To se takhle holka hodně snaží, v pokleku. Laská, zkouší novoty i osvědčené techniky. A když skončí a s pocitem dobře provedené práce zvedne zrak, aby viděla uspokojeného muže, dostane se jí jiného prohlášení. Muž totiž otevře oči, podívá se na router za dívčinou hlavou a vyděšeně prohlásí: "Ty vole, mě nejede internet!" To je tak blbý, že člověk ani nemůže bejt nasranej. /my true story/
A když jsem se o tom bavila z jednou holčinou z práce, vyprávěla mi ještě horší historku. Když její kamarádka orálně uspokojovala svého muže a zvedla se, aby se k němu přitulila, z ničeho nic zařval: "No to mě poser!". On si totiž během orálku pročítal zprávy na FB. Jak včera prohlásil jeden můj kamarád, spojil zkrátka příjemné s užitečným.
Jsou to volové. Teda většinou. Ale přesto je milujem a chceme jim dělat příjemný věci. Já se bez mučení přiznám, že mě tyhle příjemný věci hodně baví. Ale jestli mi ještě jednou přítel těsně po mém heroickém výkonu řekne něco jako "mám zapnutý Caps Lock!", asi ho zabiju.

Až se v médiích objeví zpráva o jeho úkladné vraždě, dělejte, že jste tohle nečetli.

neděle 19. září 2010

Láska a sex. Nitro a glycerin. Rytířství a realita...

V románcích z červené knihovny, Harlekýnkách a Večerech pod lampou skrytých v babiččině knihovničce, v romatických komediích a seriálech o vztazích, tam všude se dozvídáme jednu věc - nejlepší sex je s tím, koho milujeme. Samozřejmě, tam se také počítá s tím, že on miluje nás láskou velkou a nehynoucí, že si nás pln ochoty ihned vezme, my mu povijeme jedno či dvě krásná robátka a budeme žít šťastně až do smrti, zamilovaní stále s toutéž intenzitou.

Jenže příroda je svině a zákony červené knihovny jsou jí ukradené. Ona má své vlastní. A ty praví, že když ženě nebo muži v sexuálně aktivním věku přeběhne přes cestu samec nebo samice, kteří za to stojí, tak nehledě na délku spokojeného vztahu začnou hormony pracovat. A skončí to buď potlačením pudů, nebo v posteli.

Tenhle článek ale nemá být o nevěře. (Ačkoliv, je to nevěra, když se to nezatlouká?)
Tenhle článek je o tom, jak skutečně vnímat realitu.
Protože červená knihovna ženy učí, že jakmile má muž v náručí tu svou, jedinou, osudovou, tak už se na žádnou ani nepodívá, protože ta jeho je přece dokonalá, ne? Chyba lávky.

Zeptejte se samy sebe, jestli ten, kterého milujete, kterého hladíte po vlasech, kterého vůni zbožňujete, jestli je opravdu ten typ, který vás vzrušuje tak, že vám na bradavkách přeskakují jiskřičky.
Většinou není. Není se přitom za co stydět. Ani když si v posteli představujete toho sexy souseda/kamaráda/šéfa. V trvalém vztahu sice jde o vzhled, ale mnohem víc tam hrají roli i jiné hodnoty. Neznamená to, že sex má být špatný, chraň Bůh, sex bývá skvělý, pokud si to oba umí užít. Jenže skoro každý má svůj typ lidí, kteří v něm vzbuzují neovladatelné vášně, a jen v mizivém procentu je to ten, koho si nakonec vezmou a mají s ním děti.

Abych byla dokonalá pro mého drahého, kupříkladu, musela bych shodit dvacet kilo a vynalézt elixír mládí, aby mi bylo neustále -náct. Zbožňuje totiž anorektické teenagerky s jedničkami. Já se svým zadkem, stehny a trojkami do téhle kategorie zrovna nespadám. Ale přesto mě má rád, i když se to může zdát zvláštní.

Já zase pociťuju návaly horka při pohledu na svalnaté paže a mohutný hrudník. Klidně ať má chlap trošku bříško, je to sakra sexy. A ať je mu ideálně nad třicet, spíš ke čtyřicítce. Z takových chlapů učůrávám blahem. A že má můj drahý šedesát kilo i s postelí a je jen o rok starší? No a? Miluju ho i tak.

To je on, můj vyvolený, Captain Hammer, Captain Mal Reynolds, Rick Castle aka Nathan Fillion (ten vlevo, pochopitelně). Obrázek jsem převzala z facebookovských stránek muzikálu Dr. Horrible's Sing-Along Blog
Ale kdyby mi přes cestu přeběhl kupříkladu takový Nathan Fillion, znásilním ho přímo na ulici. A ještě si to budu natáčet.

sobota 18. září 2010

Fixace na kulaté tvary, aneb Přetvářka: díl 1.

Co se dneska nosí za každého počasí je přetvářka. Je všude kolem, stejně jako reklamy na politický strany. Každopádně, tohle není to co jsem vám chtěla tímhle ultramoudrým a povětšinou genderově nekorektním  kydem říct. Sere mě přetvářka pipin, který chodí v modelu "dobrý den, kozy ven" a jejichž pásky se jim marně snaží zastoupit funkci sukně. Ať si tak chodí, ale prosím, PROSÍM, ať potom neslyším to jejich věční štěbetání, že "ty chlapy jsou hrozný prasata, čumí jenom do výstřihu" a "on mě asi nemiluje, hned na první schůzce civěl na můj zadek". Těmhle pipinkám mám vždycky chuť trochu přemáznout mejkap maskérů filmových hvězd. Co tyhle holky čekají? Že budou dávat světu na odiv prsa a nikdo se na ně ani nekoukne? Panebože! Já vím, že jsem divná, ale ani já se nemůžu pořádně soustředit, když vidím pěkné kopečky. Co teprv chudák chlap?
Nosím výstřih a kraťoučké sukně na hranici slušnosti. Někdy mi čouhá podvazek, jindy se mi odhalí korzet. Nosím ty věci proto, aby se chlapi podívali. Aby obdivovali, aby věděli.
A chlapi se dívají, obdivují a komentují.
Tak se z toho holky neposerte.

Kopečky na obrázku jsou autentické a pravé.

pátek 17. září 2010

Buďme svorny, růžová je barva naše!

Nevláčíme kabelečky od Vivien Westwood a vuittonovský vzor nás nějak nechává chladnými (pokud není součástí kytary, kterou náš idol, baskytarista Pete Wentz, tu a tam při gigu smyslně olízne).

Proléváme hrdélka zlatým Pivopolitanem, neztišeně kritizujeme ostatní ženy a posíláme obscénní výroky na adresy sladkých a nevinných chlapců, kteří poté smrtelně blednou a jejich maminky jim v marné snaze zacpávají ouška.

Pohrdavě frkáme nad odlehčenou zálivkou v Caesar salátku a nezřízeně se cpeme stravou živočišnou. Milujeme vůni kůže a lechtání kožešiny na místech, o nichž slušné dívky nemluví.

Neměli by nás zakazát?
A mají na to odvahu?


Ach božíčku!

Nejen v New Yorku si svobodné ženy užívají sex a balancují na jehlových podpatcích mezi žlutými taxíky.

V Brně sice žluté taxíky a tím boj o život nahradily několikacentimetrové mezery mezi dlažebními kostkami, kterými je pokryté téměř celé město, ale sex je ještě pořád sex. Aspoň myslím. A protože jsou věci, které slušná žena nedělá na veřejnosti (například upravování délky podvazků nebo hlasitý hovor v kavárně, který se točí jen kolem jedné věci), jsem nucena tohle říct.

My nejsme slušné.

Tak, a teď to víte. Jak se s tím vypořádáte, je jen na vás.

čtvrtek 16. září 2010

Každá z nás to potřebovala jako sůl. Nebo kokain.

"Babičko! Musím si ještě přepudrovat nos!" řekla Maruška a silně nasála vůni Všudybýlku (z pohádky Kokain nad zlato)

Vesmír se hroutí a my s ním. Žádná z nás neví, jestli je to gamma zářením ze slunce, nebo všudypřítomnou Hannah Montanou. Každopádně všechny potřebujeme vydechnout.
Aby večer fungoval, musíte mít ale správné ingredience. Kavárnu Spolek, 4 maďarské klobásy a servírku jak kyselou prdel. Taky dostatečné množství alkoholu a antibitotik.
Co to je za nesmysly? Při našem vydechnutí totiž vznikla tahle upa boží stránka, resp. blogísek. Podobné věci se vám můžou taky stát. Proto mám připravenou jednu radu nad zlato.
Raději nevydechujte.