středa 23. května 2012

PMS III

Poslední dobou jím tak nějak líp. Ne, nepředstavujte si mě s aktívií, ani čímkoliv jiným, co by mělo Bifidus Esencis. Přestala jsem se akorát přežírat a začala dodržovat takové ty klasické a správné návyky, jako malé porce, víckrát denně. Když mám chuť na sladké, tak si koupím kus ovoce a ne tatranku.


15. května vyšlo Diablo III. A je to tak kurevsky dobré, jak jsme doufali. Nejprve jsem si samozřejmě vyzkoušela obdobu sorcky (wizzarda), ale zjišťuju, že mě asi nejvíc chytl witch doctor. Ten je prostě hrozně zhoubovaný. Ženská verze je taková klidnější a míň na drogách, ale pořád drsná.

Včera jsem měla k snídani Piknik a ke svačině chipsy Lay´s s příchutí grilované slaniny. Místo svého obvyklého ovoce jsem si po hlavním jídle dala ještě polívku. A doma? Doma na mě čekala dvoulitrovka coca-coly. Chvíli jsem bojovala se svědomím, ale ta chuť, to nutkání bylo silnější.

S lahví coly na stole a rohlíkem s nutelou v ruce jsem si sedla ke komplu. Zapnula jsem Diablo III a s největším potěšením jsem zabila Skeleton Kinga. Dlouho mi někdo nepřivodil na tvář takový potěšený obličej. (nepočítám chlapa, který, když se snaží, tak jsem potěšena nad míru. Jako tuhle v sobotu, to je ale jiný příběh)

"Chcípněte! Chcípněte vy svině zombíkovský!"

Tohle mi udělalo dobře. Sladká chuť vítězství a ještě sladší chuť nutely na jazyku. Jsou dny, kdy je čokoláda zkrátka lepší než ovoce.

pondělí 21. května 2012

Byly jsme u toho!

ACHTUNG, ACHTUNG!
Je to tak. Princezna měla best fake wedding birthday party ever. Chcete vědět víc? Důkaz místo slibů?

Tady to je. She was awesome.

Princezna a Emoboy. Tour de Brno dans la limousine.



Pre-manželské objetí
Nevěsta a družičky. Ještě ovšem ne všechny


Manželský přípitek

Vázání střevíčku je pasé. Nevěstám se dnes líbají nohy.
Hosté. I ta limuzína se za námi ztrácela.

Motherfucking rich bitch!
Družička no. 4. "Já tady vůbec nejsem..."
"A já jdu jen z nákupu..."


 Nevěsta a družičky u oltáře. Ehm.

A večer právě začíná...






středa 16. května 2012

Moje hubená česká svatba

ACHTUNG! Pokud si spojujete slovo svatba se jménem Nintendokórová princezna, čtete dobře. No tak jo, opravdu vdávat se bude jen jedna z nás, a to Královna bitche. Nikdy mě svatební horečka neschvátila, moje dívčí sny byly spíš o GameBoyi než o nadýchané šlehačce a pojídání z jednoho talíře a bílou mám ráda asi tak, jako Pammahone růžovou (i když..).

Přesto se budu vdávat. Letošním květnem se mi na stromu života odkrouhne další letokruh a ve své skromnosti mě nenapadlo nic jiného, než slavnostní pijatyku spojit s narozeninami milencovými a hodit to do svatebního hávu.

Ne, nedělám si srandu. Abychom si rozuměli, k institucializaci vztahu mám opor jako Big Boss Valter ke studentům religionistiky, ale nemůžu si odpustit příležitost nechat se obdivovat omotaná v kilometrech bílého tylu, chytat hejty za to, že si vezu zadek v limuzíně a zašukat si v takovém feelingu, v jakém pánbůh zamýšlel (a tímto se mu omlouvám, protože to celé bude ohromně nekřesťanské).

Zanedlouho mi došlo, jak moc bude taková veselice naoko drahá a zároveň i to, jak drahá by byla veselice opravdová. A hned potom, proč vlastně.

Nebudu lhát, nakonec bude na celé akci nejdražší ženichův oblek. Tedy na té naší. Svatební šaty spíchne šikovná kamarádka a patnáct metrů záclony z Ikey, o catering se postaral kamarád, se kterým si suroviny pěšky odtáhnu z Makra a hudební doprovod zajistí interpret, jemuž jsem se uvolila dělat dobudoucna booking manažera a DJ, který má narozeniny ve stejný den, jako já. Společnosti, která nám vykalkulovala neuvěřitelnou slevu na jedenáctimetrovou limuzínu, budu pak zavázaná nejmnéně do konce čtvrté reinkarnace.

Tak proč se lidi berou? Je to nejvyšší důkaz a slib věrnosti, oddanosti a lásky? Nutná pomyslná pátá meta? Záštita pro děti? Tradice? Nevím. Vzhledem k tomu, že jsem si já kráva blbá nepronajala svatebního koordinátora a zařizovala všechno sama, protože snoubencovi právě vyšlo Diablo III, se vdám v pátek a pak už nikdy.

Teda pouze v případě, že battle.net bude mít zrovna údržbu serveru..

PS: všem čerstvě oddaným a těm, kteří to plánují, přeji neironicky hodně štěstí!



středa 9. května 2012

Kuchařka v hotelu

Některé věci mě nepřestanou udivovat. Byla jsem dnes na pracovní schůzce v hotelu. Poučena, že schůzku s panem P. mám přesně v sedm hodin večer a že mám jít do pátého patra, překročila jsem práh, došla k recepci a slušně a nahlas pozdravila, neb jsem se chtěla nejdřív zeptat, jestli se náhodou neskrývá v přízemí, ať nemusím zbytečně nahoru.
Hlava recepční se otočila pomalu a s přesně vypočítaným efektem, aby každého příchozího zmrazila na místě a zarazila po kotníky do koberce. Nepromluvila. Tudíž jsem se toho ujala já. "Prosím vás, mám tu schůzku s panem P."
Hlasem, který při stvoření světa rozbíjel kontinenty, odvětila: "Nikoho takovýho neznám." Řkouc, že mi řekli, že mám jít do pátého patra, jsem zvedala poslední zbytky štítu své slušnosti. "No tak to děte do pátýho," svraštila obočí a já se divila, že mi ještě nedoutná halenka.
Naštěstí se jako rytíř v lesklé zbroji pan P. právě vynořil zpoza sloupu (byl dole!), potřásl mi rukou a odvedl mě nahoru.

 To jsem nevěděla, že hotel Best Western A-Austerlitz v Brně zaměstnává jako recepční kuchařku ze školní jídelny, která si tam kroutí druhou šichtu. A já si vždycky myslela, že recepční je vizitka podniku. No, možná je.