Zobrazují se příspěvky se štítkemvztek. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvztek. Zobrazit všechny příspěvky

středa 22. srpna 2012

Vždyť ti nikdo nic neudělal

Myslela jsem, že to přes noc a den vyšumí, ale nevyšumělo.
Mám několik šovinistických kamarádů. Původně jsou to kamarádi mého muže, ale po tolika společných letech je počítám k těm svým. Respektive k našim společným, kterých je možná až příliš.
Čas od času to prostě nevydržím a vypěním. Naposledy včera večer. Když vám někdo v podstatě řekne, že ženská se nehodí ani k plotně, protože ženské neumí vařit, a vlastně se nehodí ani k jiným věcem, nedejbože aby se někdy pokusila zavelet chlapovi, rozhodně vám to na sebevědomí nepřidá. Obzvlášť ve chvíli, kdy jste jediná ženská mezi samými chlapy a nikdo z nich se vás slovem nezastane.
Zkoušela jsem debatovat, ale bylo to k ničemu. Co pak můžete dělat?
Když se zvednete a odejdete, okamžitě se stanete terčem posměchu a vtipů, jak ženské nedokáží snášet pravdu, jak se urážíte a podobně.
Když zůstanete a budete se tvářit nepříjemně, co chvíli na sebe pánové začnou významně pokukovat a dělat si srandu z vašeho muže, že to teď bude mít doma těžký.
Když zůstanete, spolykáte svou hrdost a budete se tvářit, jako že se vlastně nic nestalo, zdánlivě bude všechno v pohodě. Jenže trhat na kusy sebeúctu, kterou jsem pečlivě budovala vlákénko po vlákénku v posledních pěti letech, to zatím ještě nedokážu bez následků.

A pak se vás na cestě domů muž zeptá: "Co se děje, proč jsi nasraná? Vždyť ti nikdo nic neudělal..."