čtvrtek 2. února 2012

Úhel pohledu, někde mezi tupým (výrazem) a ostrým (soudem)

Otočím se za ženskou, když je pěkná. A taky se za ní otočím, když má velký kozy.

Och. Teď s určitě mnoho lidí pomyslí, že jsem pozérka. Je to tak, od toho je tohle blog.



Každopádně, zaujaly mě komentáře pod Pammahoniným (divný slovo) článkem. Je to co dělá zvrácené?

Pohoršuje Vás to?

Pammahone je člověk, který to má nastaveno úplně jinak, než všichni co znám. Než jsem potkala ji, myslela jsem si, že já jsem ta volnomyšlenkářská. To víte. Líbí se mi holky, ráda je provokuju a balím. Vyzkoušela jsem trojku, čtyřku...(ta je divná BTW), dovoluji svému nynějšímu snoubenci, ať si někoho sbalí, když má chuť a já náladu.

V práci to nikdo neví i když s jedním kolegou jsem se o tom bavila. Ale už jsem smířená se směsicí případných odsuzujících a nechápavých pohledů.

Já se za to nestydím. Vím, že to není standardní, ale taky se s tím nechlubím na potkání. Vždycky mě jen zajímalo, jestli jsou opravdu všichni ti lidé takoví, jak se tváří.

Hlavně by mě zajímalo, jestli ta spousta holek opravdu natolik drží svoje chlapy pod krkem. Podle mě je to totiž špatná taktika. Já jsem zjistila, že čím více mému milovanému dovolím, tím je šťastnější, protože se cítí svobodný.

A protože ho dělám šťastným, chce být se mnou. A kruh se uzavírá. Když je se mnou, tak totiž není s jinou.

Možná to bude znít pokrytecky, nebo dokonce tak, že ten pocit svobody je falešný, protože ještě k ničemu nedošlo. Ale nenechte se mýlit. Už k něčemu došlo. Ale vím, že v předchozích vztazích k tomu docházelo mnohem častěji a bez vědomí partnerky.

A zatím to náš vztah vždy jen posílilo.

Žádné komentáře:

Okomentovat