Potřebovala bych sanitární den trvající asi tak dvacet let. Den, kdy bych doběla vydrhla své zrezivělé orgány, vyčistila mozkové závity, vytrhala plevel rašící mezi jednotlivými obratli. Den, kdy bych díky desítkám litrů dezinfekce na odvšivování ovcí konečně prozřela, přikývla a začlenila se do stáda.
Lidstvo je paradoxní organismus, protože člověk je paradoxní tvor. A ten nejvíc plný paradoxů jsem já.
Opovrhuji idiocií, a přesto po ní toužím. Toužím být idiot, aby mě netrápilo všechno to, co mě trápí, aby jediný můj životní cíl byl byt s porcelánovými lapači prachu, děcko, nová lednička, oktávka na chodníku a Ordinace v televizi.
Mám fobii ze samoty, a zároveň z lidí. Chci být sama, a zároveň brečím, když se cítím osamělá.
Jsem dítě civilizace, a přesto toužím každým pórem utéct z těch polomrtvých, rozpadajících se zdí a budov města zpátky do přírody. Město je tvor, který se pozvolnou mutací mění v zatuchlé a dusivé monstrum, nesmírně pomalu a o to děsivěji se rozlézající do všech stran. Pomocí osmózy pohltí všechno, co mu přijde do cesty, sežvýká to a někdy vyvrhne nepochopitelně změněné, jindy to nenavrátí vůbec.
Nenávidím město. Toužím po apokalypse, která obrátí železobeton vnitřnostmi naruby a konečně mu vdechne nějakou duši. Toužím po dni, kdy se svobodně nadechnu, rozhlédnu se po dýmajících ruinách, rudém obzoru a nekonečných lánech spálené trávy.
Chci svobodu, a zároveň vím, že ji nikdy nedostanu, protože si ji nezasloužím. Protože ten, kdo touží po svobodě a zaslouží si ji, ji vždycky dokáže získat. Já to nejsem.
pondělí 5. září 2011
středa 20. července 2011
Aaaargh!
Titulek neznamená název tajuplného hradu, kde se ukrývá Svatý grál. Jde prostě a jednoduše o výkřik zoufalství.
V internetových diskuzích, komentářích na Facebooku, článcích v novinách (pokud je needituju sama, žeáno) i při konverzaci s lidmi, tam všude narážím na všelijaké prohřešky proti češtině. Dokážu tolerovat hodně věcí, ale občas prostě vypěním.
Proč proboha lidé nedokáží pochopit zásadní a základní rozdíl mezi slovy efektní a efektivní?
Efektní = na pohled zajímavý, dobře vypadající, oko lákající
Efektivní = účelný, úsporný, účinný
Neříkám, že pokud je něco efektní, nemůže to být zároveň i efektivní, nebo naopak. Ale smutná skutečnost bohužel je, že většina lidí snad ani neví, že jde o dvě slova s odlišným významem a chutě je zaměňují, jako by se nechumelilo. Asi jsem ještě málo otrlá.
V internetových diskuzích, komentářích na Facebooku, článcích v novinách (pokud je needituju sama, žeáno) i při konverzaci s lidmi, tam všude narážím na všelijaké prohřešky proti češtině. Dokážu tolerovat hodně věcí, ale občas prostě vypěním.
Proč proboha lidé nedokáží pochopit zásadní a základní rozdíl mezi slovy efektní a efektivní?
Efektní = na pohled zajímavý, dobře vypadající, oko lákající
Efektivní = účelný, úsporný, účinný
Neříkám, že pokud je něco efektní, nemůže to být zároveň i efektivní, nebo naopak. Ale smutná skutečnost bohužel je, že většina lidí snad ani neví, že jde o dvě slova s odlišným významem a chutě je zaměňují, jako by se nechumelilo. Asi jsem ještě málo otrlá.
sobota 16. července 2011
Chci vypadat jako tahle kočka
Chci její nohy, hubené kotníky (to není fér. Dá se vysát tuk z kotníků? A vyříznout nebo aspoň opilovat kost tak, aby byly kotníky ladně tvarované a nevypadaly jako sloupy?), tetování na pravé ruce, pornoboty a ze všeho nejvíc chci ty úžasné šaty. Tohle je elegance podle mého gusta.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)