Ne, neumřely jsme. I když chvílemi to vypadalo trochu pochybně. Mezi nás a blog se vmísily problémy partnerské, rodinné, finanční, zdravotní, profesní i školní. Mám pocit, že kdybych začala prodávat depresi na váhu, vydělala bych si do léta docela slušný balík. Myslíte, že lidé mají svou depresi a nemusí kupovat cizí? Chm, to je vidět, že neznáte moje zboží. Pani, kupte si. Je šťavnatá, čerstvá, právě vytažená z pece, jen zabalit a odnést domů, ať se picnu... myslím, že bych ji prodala i Kolíkovi.
Podívala jsem se na sebe tuhle do zrcadla a zděsila se. Nohy jako oteklé tvarohové sloupy, strije na stehnech, celulitida na zadku, břicho jako v pátém měsíci těhotenství, krocaní lalok pod krkem, vousy nad horním rtem a profil, jak když kapra hodíte vší silou proti zdi, takže mu zploštíte hlavu.
Zdravý rozum mi říká, že většinu toho si jen namlouvám a nevypadám o nic hůř než 99 procent lidí, které potkávám na ulicích, včetně prosím všemohoucích módních blogerek (neb i ony mají nadváhu, břicho, tlustá stehna, případně naopak podváhu, takže by jim na žebra mohla hrát Moravanka Ach synku synku a nemusela by se tahat s cimbálem). Zdravý rozum velí, abych přestala fňukat a jala se něco dělat, pokud teda nejsem ksakru spokojená se svým vzhledem.
Dietu držet odmítám, ale rozhodla jsem se začít jíst zdravěji. Menší dávky, častěji a procpat do jídla i něco zeleného. Co si budem nalhávat, bylo to fiasko. Nejsem ten typ, co bude chroupat zrní. Dnes v osm hodin ráno jsem snídala kapustnicu ze včerejška, která se krásně uležela a poslala mě aspoň na chvíli do kulinářského nebe.Však co. Ženská bez břucha je jak hrnec bez ucha a ženská bez prdele jak týden bez neděle, no ne? Tak se s vámi podělím i o recept. Je můj vlastní, Slováci tam dávají vepřové koleno, ale nějaká ta modifikace čas od času neuškodí. Enjoy.
Kapustnica, jak ji dělám já (když se mi chce)
Do vekého hrnce dejte opláchnutý kus předího hovězího s kostí, zalijte studenou vodou, přihoďte bobkový list a pár kuliček nového koření a dejte vařit.
Zhruba po hodině seberte pěnu, přidejte na asi cenimetrová kolečka nakrájenou klobásu (já použila Dunajskou, hodí se ale jakákoli tvrdá, měkké klobásy nejsou ono) a překrájené kysané zelí. Překrájené proto, že vám pak při jídle nebudou ze lžíce až do talíře vést kilometrové zelné cancoury.
Přidejte mletou červenou papriku pro pěknou barvu.
Provařte asi patnáct minut, vyndejte maso, oberte ho od kosti a nakrájejte na kousky. Vhoďte zpět do polévky a přidejte několik na kostičky nakrájených oloupaných brambor.
Osolte a vařte, dokud nebudou brambory měkké.
Teď můžete, ale nemusíte, zahustit polévku jíškou z tuku a hladké mouky.
Nejlepší je až druhý den po odležení. Pokud vám ovšem do té doby vydrží. Garantuju vám, že dát si dvě misky, k tomu dobrý čerstvý chleba a otevřít si pivo, to je nejlepší lék na depresi, jaký jsem v poslední době vynalezla.
Žádné komentáře:
Okomentovat