Jen pro silné povahy

Už jsem tu jednom o tomto tématu psala, ale nedá mi to a zmíním ho znova.
Začala jsem sledovat seriál Glee (ne, to ještě není ono). Názory lidí na tohle dílko se dají celkem snadno rozdělit - buď ho milují, nebo nenávidí. Ta druhá skupina ho přirovnává k High school musical; to nedokážu posoudit, neb HSM jsem chválabohu neviděla. Neříkám, že Glee není kýčovité až na půdu, že tam nejsou takové scénáristické lapsy, jako by scénář někdo psal ze spaní a vrství se tam klišé na klišé... zároveň ale má něco, co vás chytne a donutí se nad kiksy a klišé shovívavě usmívat a u scén, které opravdu stojí zato, řvát smíchy, brečet nebo prostě jen řvát. Hudebně je to z větší části popík, který mě nenadchne, ale většinou ani neurazí (VĚTŠINOU), sem tam mě dokonce chytne, ač bych si to do té doby příčetná nikdy nepustila.
Co ale má Glee především? Úžasnou Sue, odzbrojující Brittany, nevěřitelně sexy mrchu Santanu a hlavně...
HLAVNĚ!
Homosexuály Kurta, Blaina a Dava Karofskyho. (ugh, to skloňování vypadá děsně)
A tím se obloukem dostáváme k tématu, o kterém jsem chtěla mluvit původně.
Asi nejsem úplně "normální", ale když jsem viděla tohle...

... tak jsem prostě tekla, s prominutím. Pro nezsvěcené... Kurt je kvůli své orientaci neustále terčem šikany od fotbalisty Karofskyho. Jednou to nevydrží, postaví se mu (myslím tím Kurt Karofskymu) a výsledek vidíte výše. Karofsky je gay, který se s tím nedokáže smířit, je očividně do Kurta zamilovaný, ale na střední škole v Americe nemůže hráč amerického fotbalu přijít mezi děcka a prohlásit: "Tak jsem gay a miluju Kurta, který je místní loser, nosí blejzry od Marca Jacobse a zpívá ženské party, není to kchůl?"
Okamžitě po líbací scéně vyskočil Karofskyho sex-appeal na mém osobním žebříčku do nebeských výšek. Nemůžu za to, prostě mě tělesný kontakt gayů vzrušuje. Fakt hodně.
Zřejmě jsem opačný extrém, mnohem víc je totiž lidí, kterým je z podobných scén na zvracení. Okamžitě po odvysílání tohoto dílu se zvedla vlna diskuzí, a mezi názory, které tam zaznívaly nejhlasitěji, byly právě ty typu: "Fuj, to bylo nechutný", "Málem jsem se z toho poblil", případně "Nemám nic proti homosexuálům, když si tělesný kontakt odbývají v soukromí".
A to mi připadá dost smutné. Jenže zřejmě ještě nejsme tak daleko, aby lidé homosexualitu vnímali jako normální věc. Mí vlastní rodiče jsou přesvědčeni, že homosexualita je nemoc a nedovedu si představit, jak by reagovali, kdyby zjistili že jsem bisexuální.
Všechno na tomhle světě je o toleranci. Nejsem svatá, mám hodně chyb a některé z nich dost zásadní, ale myslím si a doufám, že netolerantnost k nim nepatří. Bylo by fajn, kdyby to tak měli i ostatní.

A abych to trochu odlehčila... tohle je Kurtova druhá pusa, při které jsem se roztékala blahem úplně stejně jako při té první.

Tentokrát se slaďouškem Blainem z konkurenční školy. Přiznám se, že se nemůžu dočkat nadcházejícího dílu, kde si Blaine s Karofskym budou zřejmě vyřizovat účty ohledne Kurta. Uaaaaaaaaaaaaaaach.