Zpověď ženy s tlustými lýtky

Asi na to přijdete samy, ale ano; byla jsem si koupit kozačky.

První štace: Baťa.

Pár pěkných kousků, některé dokonce splňovaly má přísná kritéria. Chtěla jsem kožené, vysoké kozačky, na vyšším podpatku, alespoň kůlovém. Jehly zkrátka nejsou pro mě.

Jak už jste asi pochopily z nadpisu, žádné mi nesedly. Protože má tlustá lýtka nejsou obejmutelná běžnou konfekční botou. Prostě ne a ne a ne. První boty nešly dopnout, druhé nešly dopnout, třetí nešly...čtvrté...páté...atd. atd.

Už je to tak. Takže jsem došla k tomu, že si pořídím nízké kozačky. Kožené, na rozumném podpatku.

Prošli jsme s mužem milion obchodů. Prošli jsme narvané obchody - tedy ty, kde prodávali levné uměliny. Prošli jsme prázdné obchody, kde bylo naopak plno podezřívavých pohledů prodavaček. Ani tam nemají kozačky na moje nohy.

Nakonec jsme zabrousili do Humanicu. Tam měli kombinaci kožených a umělých věcí, takže tam bylo plno jenom napůl. Našli jsme kožené (!) vysoké (!) boty na tlustém podpatku, které jsem obula!. Dokonce jsme měli i tu krabici a tahali jsme ji všude sebou. Jenomže pak můj dokonalý (že bych mu začala říkat Princ? to je asi ohrané, co?) objevil nějaký zajímavý kousek. Vysokánské. Textilní. Jehlové. Nepraktické.

Ale krásné a ve slevě.

Hádejte co, no samozřejmě jsem si je vzala. (mimochodem, lingvistická vložka. Víte o tom, že jsou lidé, kteří slovo samozřejmě píšou s "d"? samozdřejmě) A ještě k tomu jedny krásné lodičky. Hned jak jsem vylezla z obchodu, sedla jsem na lavičku a svoje nové krásné jehly jsem si obula.

Hned jak jsem s bolestným sykáním došla domů, vyhodila jsem staré lodičky do koše. Bože jak se mi ulevilo.

Tahle pohádka má šťastný konec. Otázka ale zní. Existují normální hladké kožené vysoké kozačky, které dopne normálně vyvinutá žena?

A proč musí být doprdele všechny kozačky černé?