úterý 11. ledna 2011

Outfit versus infit

Dámy a (jste-li tu) pánové,
přiznám se vám bez mučení. Jsem novinářka a ještě k tomu grammar nazi. V překladu to znamená, že každý den trpím jak nad texty svých kolegů, tak téměř nad vším, čím nás v poslední době oblažuje internet. Týká se to především v internetových diskuzích pod články absentujících znalostí pravidel českého pravopisu, potom viditelných mezer ve znalosti stylistiky (a bohužel, i tady bývá kamenem úrazu také gramatika) u novinových článků a v neposlední řadě výskytu jinojazycismů v naší mateřštině.
Nejsem purista, abych zarytě obhajovala jen ryze česká slova. Je to nesmysl a jazyk se musí vyvíjet, nebo chcípne. Je samozřejmé, že k tomu patří i přejímání slov z cizích jazyků, koneckonců většina jazyků se vyvinula právě díky přejímání slov navzájem a pamatuju si, jak si někteří spolužáci při francouzštině pomáhali tím, že anglickému slovu přidali francouzskou koncovku. Často jim to vycházelo.
Co mi ale vadí, je bezmyšlenkovité přejímání slov, která mají normálně použitelný český ekvivalent (rozuměj synonymum), zhusta znějící lépe než cizí výraz. Přeprava a transport, peníze a finance, rozmanitost a diverzita.
Kde je vidět tenhle fenomén (aha! jev) nejčastěji, je pravděpodobně informatika a... móda. A tak máme looky a trendy topy a outfity. Několikrát už jsem uvažovala nad tím, proč. A pokaždé docházím ke stejnému závěru - je to teď prostě IN. To je jediný rozumný důvod, který jsem byla schopná vymyslet.
A když už jsme u toho slovíčka in... Pakliže mám outfit (tedy ohoz na ven), neměla bych mít i infit (tedy ohoz dovniř do klubu, kanceláře a tak dál, prostě pod střechu a mezi čtyři stěny)?
Já jsem přesvědčená, že ano. A proto odnynějška dělím své oblečení na "outfity" a "infity". Někdy se pochopitelně stává, že se významově překrývají - v takovém případě bude nejlepší zvolit zcela jednoznačné slovíčko "allfit". "Panfit" vycházející z řečtiny mi nepřipadá tak in.
Au revior.

4 komentáře:

  1. Jen bych si dovolil takovou malou polemiku v případě "peníze a finance", protože tam cítím rozdíl oproti těm dalším dvěma příkladům. Já osobně nechápu finance jen jako peníze, to je pro mě moc úzký pojem, buď hotové v pokladně nebo nehmotné na účtě. To je možná deformace z fakulty, třeba předmět "Finance podniku" neřeší jenom čistě peníze, ale je to širší pojem. Každopádně jakmile někdo řekne "jak seš na tom s financema, voe?", snaží se být (s)prostě jenom IN :-)
    A když už jsem u svého vysokoškolského vzdělání, tak mě třeba strašně tahá za uši spojení "je třeba komunikovat vizi". Co na to novinářka? :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak já jsem myslela přesně ten druhý případ financí, ten první mi nevadí, má své odpodstatnění.
    A věty jako "musíme to vykomunikovat", "je třeba komunikovat vizi" nebo "vedeme dialog" mě ubíjí, kdykoli na ně narazím. Z naší redakce je tak velmi často slyšet řev, zhusta po vydání nové politické tiskové zprávy nebo policejní svodky, kde se takové výrazy vyskytují velmi často. Vyhrál to však u mě Kalousek a jeho "Inventarizuji obligatorní a fakultativní transfery z centrálních fondů do rozpočtů krajů", s čímž jsem se naštěstí nesetkala osobně. To bych asi vybuchla.

    OdpovědětVymazat
  3. Je tam sice spousta odborných výrazů, ale cítím z toho takové to "pičo" :-)

    OdpovědětVymazat