Svatbo v bílém, vejdi a neubliž

Byli jste se v poslední době kouknout na módní peklo? Je tam přesvatbováno. Ada se vytasila s článkem o nešvarech českých nevěst a ejhle! Objevilo se nejvíc komentářů v historii stránek.
Na slovo svatba holky prostě slyší. V komentářích se objevily rady, zkušenosti, ale i odkazy na vysněné svatební šaty. Spousta odkazů na vysněné šaty. Ukázalo se, že většina dívčin, ač ještě není svatba ani v dohledu, už má vymyšleno, co bude mít na sobě. A já si uvědomila, že už jsem brouzdáním po svatebních fotkách strávila taky nějaký ten čas. Ukázalo se totiž, že jsem úplně stejná, jako většina jiných dívek. Myslím na svatbu a chtěla bych se vdávat.

Svatba je magické slovo, které muže děsí a ženy u něj jihnou. Proč se toho chlapi tak bojí? Myslím, že jim nevadí ten akt samotný. Myslím, že svoje polovičky mají opravdu rádi. Podle mně je děsí jenom ta představa tyjátru, jakým svatby většinou jsou. Proč to ženy naopak přitahuje?
Svatba je den, který patří nevěstě. ONA je ta hlavní postavička na dortu. ONA je princezna. A přestože manželství je věc dvou lidí, svatba je den, kdy nevěsta je hlavní aktér a ženich je sice nutný, ale jenom přívěsek. Kdyby ženy mohly a nepřišlo jim to příliš hloupé, dělaly by si svatby jednou za čas samy, s kamarádkami.

"Slečno nevěsto, berete si sama sebe za ženu?"
"Ano!"

Jsou i ženy, které ze svatby nejsou úplně naměkko? Asi jo. Možná i takové znám. Ale upřímně, nejsem si jistá, jestli to není jenom póza. Většina holek prostě na svatbu myslí. Aspoň jednou za čas.

A jak by taková svatba měla vypadat? Díky skvělým komentům v módním pekle jsem objevila taje a krásy serveru beremese.cz. Věděli jste, že existuje celý server, kde se stovky, tisíce ženských navzájem oblažují přeslazenými sračičkami ohledně svateb? Jsou tam takové, které dávají pozor na to, aby jejich pytlíčky na rýži ladily s barvou ubrousků na stole. A jsou to takové ženské, které začnou organizovat svatbu rok a půl dopředu.
A přestože té svatbě věnují rok příprav, otravují s tím všechny v okolí a řeší každou titěrnou píčovinku, přesto nakonec ta jejich svatba vypadá jako svatba kohokoliv jiného. Přijde mi to trochu smutné.
S pammahone jsme se o svatbě už párkrát bavily. Uznávám, že jsem kdysi chtěla taky korzetové šaty (až na to, že já mám korzetové šaty i na běžné nošení). Nikdy mě ale nelákaly obrovské nadýchané sukně, ve kterých většina nevěst dík nepadnoucímu korzetu vypadá jako kremrole, které náplň trošku vrchem přetéká, ale zato spodem už šlehačka trubičku úplně opustila. Pammahone zase kdysi snila o korzetových šatech s tylovou sukní, které by byly úplně černé a pošité diamanty. Snila o nich dokud nepropadla lásce jménem sárí. Já jsem si ještě donedávna udržovala představu jenom v určitých věcech se lišící od průměrných svatebních šatů. Nechtěla jsem aby byly čistě bílé a nechtěla jsem vypadat, jako bych se měla každou chvíli utopit ve šlehačce. Pak jsem ale v létě dostala od "skorotchýně" jednoduché bavlněné letní šatičky, a uvědomila jsem si, že v něčem takovém bych do toho klidně šla. Ale vraťme se k těm českým svatbám.
Na obranu českých nevěst totiž musím říct, že v tom na světě nejsou samy, nevkus vládne světu úplně stejnou měrou jako u nás. U nás jsme akorát dost hloupí na to, abychom za špatně ušité hnusné šaty vyvalili hromadu peněz.

A proč se ještě vrátím k tomu konkrétnímu článku v Adině pekle? Díky jedné z komentujících slečen /dam/ jsem objevila úžasný britský dokument o svatbách britských gypsies a travellers (Cikánů a kočovníků). Lidí, kteří žijí na malých městech, v karavanech. Jmenuje se to "My Big Fat Gypsy Wedding" (kdo tuší popkulturní odkaz na nějaký film, je na správné stopě) a rozhodla jsem se tady vrazit první část. Protože ten dokument mě naprosto dostal.

(dokument je na youtube ke shlédnutí celý)

Po tomhle filmečku mě už myšlenka nadýchané sukně opustila definitivně. A musím uznat, že jsem se vážně zamýšlela nad tím jak budou mé svatební šaty vypadat. Dokonce jsem si je tak nějak i nakreslila.

Hlavně, že si tady na bitchbooku hraju na něco jako extra drsnou holku, co se nebojí mluvit o sexu. Přitom asi v hloubi duše čekám romantiku.
Nebo co to se mnou sakra je?